Jdi na obsah Jdi na menu
 


ZE ŽIVOTA KLUBU


15.3.23018

Pietní akt generál Eret

Vzpomínka na brigádního generála Josefa Ereta.
Stalo se tradicí, která každoročně přivádí skupinu vojákú 44. lehkého motorizovaného praporu z jihočeského Jindřichova Hradce, do obce Dýšina, která leží na severovýchodním okraji Plzně. Také letos 15. března 2018 tomu nebylo jinak. Po dlouhé cestě autobusem se připravuje pietní vzpomínka na hřbitově, který těsně sousedí s barokním kostelem Nejsvětější trojice. Tady jsou uloženy ostatky generála Ereta, který zemřel před 45 lety ve Washingtonu. Příběh pana generála, i to proč a jak se stal patronem 44. lehkého motorizovaného praporu, se dozvíte z některého pozdějšího vyprávění. Pietního setkání se s našimi vojáky účastnila delegace našeho Klubu výsadkových veteránú. Byli přítomni příbuzní několika generací z rodiny, starosta obce a také vojenský kaplan. Zazněla vzpomínka na pana generála a jeho životní příběh, jak od i■nás veteránú, tak z rodiny. Byly položeny květiny na hrob a také zazněla tradiční v‘eičerka. Vojenský kaplan krátce uvedl několik myšlenek směřujících k oslavě "znamu života tohoto vojáka a vlastence. Shromáždění bylo ukončeno čestnou salvou a českou státní hymnou. Po obědě jsme se vraceli zpět s myšlenkami na složité období života velkého vojáka, který prošel boji první světové války, prožil složité budování nové československé armády a stál po boku prezidenta republiky Eduarda Beneše v době mobilizace v roce 1938. Aby po celou válku pracoval v odbojové organizaci Obrany národa. Následně mělo být jeho jméno zapomenuto

Pietní akt u hrobu generála Josefa Ereta - Dýšina - KVV JH a 44. lmopr Jindřichův Hradec


                                                                    12.3.2018

   Pietní akt u hrobu generála Karla Palečka v Plzni. Delegace KVV Jindřichův Hradec a    KVV Klubů ČR

                                     Palečkova Plzeň - 12. března 2018

Smutný den, pondělí - před 56 lety zemřel generál výsadkářů, legionář první světové války, legendární zpravodajec a tvůrce myšlenky výstavby výsadkových jednotek v poválečné Československé armádě

- KAREL PALEČEK -

statečný člověk - voják. Uzavřel se životní příběh muže, který ve svém životě vše co dělal, dělal pro svoji vlast. Posledních deset let, po svém propuštění z vězení, prožil v ústraní, se svojí rodinou ve Střešovicích. Jen občas byl navštěvován svým náčelníkem štábu Rudolfem Krzákem, ten byl propuštěn z vězení současně s ním. Pozváni plzeňskými výsadkovými veterány, se jako každý rok jedeme poklonit i my ;Jindřichova Hradce, spolu s delegací vojákú našeho 44. lehkého motorizovaného praporu. Cestou přibíráme na palubu autobusu
i táborské veterány. S blížící se Plzní houstne déšt' a syrová vlezlá mlha. Na parkovišti naproti ústřednímu hřbitovu je na tuto dopolední dobu až nezvykle živo. Během hodiny před začátkem pietní vzpomínky se z celé republiky sjížd'ejí delegace klubú. Moravané z Holešova, Olomouce a Prostějova. Také Pražané, Písečáci, Táborští, kolegové z Klatov, domácí Plzeňští a také my z Jindřichova Hradce. Stále prší a je nepříjemné chladno, nevadí, kolem rodinného hrobu se setkává na sedmdesát věrných mužů a žen, kteří reprezentují všechny "Palečkovi děti". V úvodním vystoupení hovoří předseda plzeňského klubu pplk. Ladislav Sliva. Připomíná zásluhy velkého člověka, který vtiskl pečeť své osobnosti nám, kteří jsme se stali jeho "dětmi". Čestnou stráž stojí členové plzeňského klubu a vojáci 102. prúzkumného praporu z Prostějova. Jednotlivé delegace kladou květiny a vzdávají čest našemu legendárnímu veliteli výsadkových vojsk.
Pane generále jsme tady a NEZAPOMÍNÁME.
Po ukončení vzpomínky pro nás plzeňští kamarádi připravili zajímavou návštěvu v muzeu pana Kocha v Rokycanech, několik kilometrů za Plzní. Soukromé muzeum nese zajímavý název "NA DEMARKAČNÍ ČÁŘE". Ano, až sem do Rokycan došla v květnu 1945 Rudá armáda a setkala se s jednotkami postupující US ARMY. Zde byl také zadržen v uniformě generála SS a policie, vrah českých vlastenců, Karl Herman Frank, který byl později v Praze odsouzen a popraven. Zajímavé a zasvěcené vyprávění pana Kocha nás přeneslo do času II. světové války. Také prohlídka muzea, se 130 kusy tankú, obrněných transportérů (mimo 3 ks jsou všechny v pojízdném stavu) a ostatních druhú techniky armád XX. století, stálo za to. Plzeňané nám zajistili i drobné pohoštění a přes nepříznivé počasí nám i zde bylo dobře.
Děkujeme vám přátelé.  


 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.3..2018

dsc1015----vzpominkova.jpg

 

dsc1015----vzpominkova.jpg

Delegace KVV JH - z výroční schůze KVV SR - Bratislava / Bernolákovo   

 

            


                    24.2.2018                   

86.jpg

 

                            HEŘMANEČ PIETNÍ VZPOMÍNKA NA VÝSADEK STAS

Jiskřivě mrazivé sobotní ráno. Zima na Českomoravské vysočině ještě zdaleka neřekla své letošní poslední slovo. Odjíždíme v silné sestavě. Jako vždy a již tradičně, od kasáren našeho praporu, která již týden zejí studenou prázdnotou. S námi jako posila jede pouze správce posádky, kapitán Vlasta Dyring. Prapor již týden úspěšně cvičí na WP Boletice. Ve stejnou dobu před 73. lety, přesněji v noci 20. února 1945 ze Ivoyského letiště na Ukrajině, letounem Li-2 Lisunov, letělo sedm mužů do okupovaných českých zemí. První čtyři, rezident Vendelín Roblička se samostatným úkolem, dále tříčlenná zpravodajská skupina PAVEL (velitel Jozef Hanuska, radisté Ján Balla a Ján Plavec), měli být vysazeni na Drahanské vrchovině, východně od Boskovic. Vinou navigační chyby byla první čtveřice vysazena na Znojemsku u vesnice Žerotice, tedy ještě v protektorátu avšak v těsné blízkosti území zabraného na podzim 1938, které bylo připojeno k německé říši Ta naše, druhá zpravodajská skupina s názvem STAS (velitel Štefan Bandur, jeho zástupce Ján Velík a radista Emil Šimko) měla seskočit do Žďárských vrchů, do lesů v prostoru Devět skal. Zmíněnou chybou v navigaci, seskočili v protektorátu zhruba 20 km východně od Jindřichova Hradce v regionu, kde rovněž četné československé obce byly předány k říši. Dnes si v Heřmanči u Dačic, členové našeho Klubu výsadkových veteránů generála R. S. Krzáka, společně s místními občany, tradičně připomněli výročí seskoku skupiny s názvem STAS. Přítomné přivítal u Památníku svobody starosta obce pan Zdeněk Mayer. Dva z našich členů, příslušníci aktivních záloh, s přidělenými zbraněmi, vzdali čest s praporem klubu u pomníku. Předseda klubu, pplk. v. v. Petr Čejka, pohovořil o činnosti a iniciativě jindřichohradeckého klubu, také o významu této akce při naplňování tradic československých válečných parašutistů z Východu i Západu. Položením kytic, byla uctěna památka tří slovenských vojáků. Ti po nočním seskoku do lesů jižně od obce, přišli nad ránem 21. února 1945 do těchto míst, kde jim obětavý a statečný rolník, Josef Tůma ve své chalupě poskytl úkryt. Večer 21. února, na rozkaz z ,,centra", se trojice STAS vydala na stokilometrový přesun do určeného operačního prostoru, aby spinila stanovené úkoly. Válečné události podrobněji přiblížil Václav Kameník, který se již před mnoha lety historií výsadků zabýval. Po ukončení pietního setkání, jsme se s místními sešli v příjemně vytopené klubovně úspěšných dobrovolných hasičů. Zahřáli jsme se kávou a čajem a ochutnali doma připravené zákusky. Bylo to příjemné i když mrazivé setkání, které před obědem skončilo návratem do Jindřichova Hradce. Heřmanečtí, děkujeme za vlídné přijetí, kterého se u Vás výsadkářům dostalo dnes i v minulosti.

Čejen